Několik poznámek k jednání výboru pro výstavbu a rozvoj v Řeporyjích

Vyšlo v Řeporyjském Echu č. 168 (Únor 2011) a opět text bez dovolení autora zveřejňuji. Případné gramatické chyby jsou způsobeny převodem článku do elektronické podoby.

Vážení spoluobčané, několik z vás se na mě obrátilo s dotazem, proč pozvánky na zasedání Výboru pro výstavbu a rozvoj naší městské části již nejsou uveřejňovány v Řeporyjskem Echu a na úřední desce úřadu. Abych na tuto otázku nemusel opakovaně odpovídat, rád bych shrnul příslušná fakta v tomto krátkém článku.

Jak jistě víte, novou předsedkyní výboru byla po loňských volbách zvolena moje kolegyně ze zastupitelstva lng. Marie Plocková. Výbor tedy svolává a pozvánky připravuje ona.

Je pravdou, že obě jednání výboru konané po volbách se konaly bez toho, aby pozvánka byla uveřejněna. O prvním jednání jsme dokonce nebyli informováni ani my zastupitelé. Když jsme na následující jednáni zastupitelstva žádali zjednání nápravy bylo nám řečeno, že výbor potřebuje klid na práci.

Na druhé jednání výboru byli pozváni emailem zastupitelé. Když jsme pozvánku přeposlali dalším občanům a ti se na jednání dostavili, paní předsedkyně začala tvrdit, že jednání výboru mají být neveřejná. Rád bych tuto věc uvedl na pravou míru.

Pokud se omezím na to, co je obsaženo v zákoně o hlavním městě Praze, platí, že jednání zastupitelstva jsou vždy veřejná. Výbor je přitom pracovním orgánem zastupitelstva: jeho úkolem je vydávat doporučení k bodům, jenž zastupitelstvo bude projednávat. Z podstaty věci tedy výbor neprojednává nic, co by následně nebylo projednáno na (veřejném) zasedání zastupitelstva. Kromě toho jsou ze zákona veřejně přístupné zápisy zjednání výboru.
Přístup veřejnosti na jednání výboru zákon výslovně nestanoví, ale v žádném případě to nezakazuje. Výkladem této normy s použitím analogie (a za použití zdravého rozumu) lze ale dojít k závěru, že by jednání veřejná být měla.
A v mnoha obcích tomu tak skutečně je. Na příštím jednání zastupitelstva má být projednán jednací řád výborů zastupitelstva. Paní starostka coby předkladatel navrhuje, aby jednání byla veřejná či neveřejná dle uvážení členů výboru. Takové znění jednacího řádu určitě nepodpoříme a budeme požadovat, aby jednání byla důsledně veřejná a aby o nich občané byli předem informováni.

Nutno však podotknout v tomto případě nejde ani tak o to, co je napsáno v zákonech nebo v jednacích řádech. Ostatně si ani nedokážu představit, že by se snad občané dožadovali účasti na jednání výboru soudní cestou. Jde o politickou kulturu a vstřícnost volených orgánů vůči občanům – voličům. Mám za to, že zájmem všech představitelů obce by mělo být, aby tak zásadní věci jako jsou výstavba nebo rozvoj obce byly v co nejširší míře diskutovány s občany. Aby se občané mohli seznámit s problematikou a mohli vyjádřit svůj názor. Aby podkladem každého rozhodnutí byla svobodná diskuse. A abychom se nedělili na ty, kteří smí do věcí hovořit, a na ty, kteří mohou jen poslouchat.

V neposlední řadě je takový postup neseriozní vůči jednotlivým členům výboru,zejména té polovině členů, která v Řeporyjích vlastní stavební pozemky Veřejnost jednání určitého orgánu je totiž považována za nejlepší záruku toho, že jeho členově budou jednat čestně a nebudou upřednostňovat své vlastní zájmy nebo zájmy jiných soukromých osob.

Proto jsou veřejná nejen jednání zastupitelstev, ale i jednání soudů, nebo též státní zkoušky na vysokých školách či kvalifikační zkoušky jednotlivých svobodných povolání.

Proto veřejnost a transparentnost jednání samosprávných orgánů doporučují nevládní organizace zabývající se potíráním korupce. Domnívám se, že změna ve způsobu jednání a svolávaní výrobu, ke které došlo po posledních volbách, zbytečně vyvolává otázky a spekulace. Případná nedůvěra občanů bude nejlépe rozptýlena tak, že sami uslyší vše, co je na výboru projednáváno, a uvidí, že pokud se některý člen výboru ocitne ve střetu zájmů, o dané otázce nehlasuje.Tak tomu ostatně vždy doposud bylo.

Mgr. Ing. Jan Liška, Strana zelených

Leave a Reply